Čím to je?

Zkontoroluju hmatník, jestli se trefuju. Zkouknu kluky. Zrovna si užívaj kytarový sólo. Potom stočím pohled do lidí. Borovany. Je to nádhera. Tenhle koncert skvěle vibruje už od začátku. Jsme za jeho polovinou. Před námi sedí několik usmívajících se lidí. Nohy jim pulzují do rytmu. Na malém parketě trsají dva vozíčkáři. Vedle dva mladí lidé. Bosí a v objetí. Kopa tančících a výskajících dětí. MaláJohanka, která po každý písniče volá "ještě jednúú". Čím to je, že některej koncert jede na vlně absolutního štěstí a jinej tak nějak drhne? Přemýšlím o tom během další písničky. Odpovědí je mi její další sloka, do který jeden moudrý (můj) muž vetkl důležitej citát.
A tak buďme štastní. Tři, dva, jedna .... teď ?