Co tě nezabije

Hrát na slavnostech města je poměrně náročná disciplína. Hrát na slavnostech města těsně před ohňostrojem je hodně náročná disciplína. Hrát na slavnostech města po M. Hrůzovi a zabijácký testosteronový kapele se může zdát jako jistá sebevražda. Aspoň já to tak po příjezdu na veselské náměstí vnímala. Naštěstí kluci se mnou tyhle holčičí obavy nesdílí. Berou to jako výzvu a s heslem co tě nezabije, to tě posílí sebevědomě vkročí na pódium. Tak jsem taky sebrala odvahu a šla. Hráli jsme jako o život. Kája na mixaku kroutil, kroutil až ukroutil ten nejvíc zabijáckej akustickej zvuk. Z mikrofonů se kouřilo a z nás už skoro taky. A pak se to najednou zlomilo. Došlo k napojení. Vzduch se uklidnil. Mohli jsme si dovolit i jemné písně. Z boje o pozornost se stal koncert. Nádhernej pocit. Děkuju, bylo to opravdu posilující. Luc